V minulém článku jsme si řekli něco o překážkách na straně zaměstnance pro výkon práce, týkalo se to však jen zaměstnanců, nikoliv osob výdělečně činných a podnikatelů. V tomto druhém článku, který je pokračováním v tématu „překážky v práci a náhrada mzdy“ si pojďme říci, jak je to s nemocenskou a mateřstvím, tentokrát již nejen z pohledu zaměstnanců a náhrady mzdy.
Dočasná pracovní neschopnost a náhrada mzdy
Nemoc, běžná událost v životě každého z nás a v dnešní době „covidové“ navíc překážka na straně zaměstnance, která nás trápí čím dál více a je diskutována ze všech stran. Z pohledu zaměstnance (vhodné, aby zpozorněli i zaměstnavatelé) využíváme v první řadě zákoník práce, který tady již byl několikrát v předešlých článcích diskutován.
Nejdůležitější je pro zaměstnance ustanovení § 192 zákoníku práce, které říká, že zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů náhrada mzdy nebo platu za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského.
Náhrada mzdy/platu činí 60 % průměrného výdělku.
Těchto 14 dní hradí zaměstnanci zaměstnavatel. Podmínkou pro náhradu průměrného výdělku/mzdy je skutečnost, že zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění.
Podmínky pro splnění nároku na nemocenskou
O jaké podmínky se jedná? A co následuje po uplynutí 14 dnů? Nyní se již přesuneme do zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Jako zaměstnanec máte povinnost účastnit se na nemocenském pojištění, které vám vzniká dnem, ve kterém začnete vykonávat práci pro zaměstnavatele. Pokud budete uznáni dočasně neschopnými na dobu déle než 14 dní, náleží vám nemocenská dávka.
Z pohledu osoby samostatně výdělečně činné je Vaší volbou, zda se nemocenského pojištění chcete účastnit či nikoliv. Je však potřeba si uvědomit, že v případě, že se tohoto pojištění účastnit nebudete a onemocníte, nebude vám vyplaceno nic a budete odkázání na své úspory. V případě, že chcete čerpat nemocenskou dávku, je nutné podat si k tomuto pojištění přihlášku. Nárok na nemocenskou dávku pak máte v případě, že budete účastni na pojištění po dobu delší než 3 měsíců bezprostředně předcházející dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti.
Doba, po kterou můžete čerpat nemocenskou dávku, tzv. podpůrčí doba, začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti (nařízené karantény) a nejdéle trvá 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Nemocenskou dávku již hradí Česká správa sociálního zabezpečení.
Pro výpočet nemocenské dávky by bylo nutné vyhradit celý jeden článek, jelikož tento není nikterak jednoduchý. Zkuste však zamířit na internetové stránky, které obsahují kalkulačky pro výpočet stavěný na míru každého…
Mateřská a rodičovská dovolená
Narození miminka. Období v našem životě, které přináší radost a štěstí. Dokáže nám však pořádně zamotat hlavu v oblasti příjmů a docházení do práce. Zkusme si tedy vysvětlit, co v takové situaci dělat.
Jestliže jste zaměstnankyní, náleží vám mateřská dovolená obecně po dobu 28 týdnů. Na mateřskou dovolenou nastupujete zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu a to podle zákoníku práce. Pojem mateřská dovolená označuje dobu, po kterou můžete být ze zákona doma, a zaměstnavatel vám v tom nesmí bránit, taková dovolená se netýká osob samostatně výdělečně činných/podnikatelek.
Dávka, která je vyplácena těhotným ženám se nazývá peněžitá pomoc v mateřství a je rovněž upravena zákonem o nemocenském pojištění. Žena může být zaměstnancem i osobou samostatně výdělečně činnou. Podmínkou pro peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce (matky) na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. U osoby samostatně výdělečně činné/podnikatele, je nutná účast na zdravotním pojištění alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby. Tuto peněžitou pomoc pak vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení. Částka je u každé ženy rozdílná, jelikož se počítá z výše jejich příjmů.
Po mateřské dovolené následuje u zaměstnankyně dovolená rodičovská (opět dovolená, která se již dle své podstaty nevztahuje na osoby samostatně výdělečně činné/podnikatele) Ta už se nemusí týkat pouze žen, nýbrž i mužů, kteří se rozhodnou ženu v péči o dítě a jeho výchovu zastoupit. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci rodičovskou dovolenou dle zákoníku práce. Rodičovská dovolená přísluší v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.
V tomto případě je nutno přesunout se k třetímu zákonu, kterým je zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Tady již bez rozdílu v příjmech přísluší jednomu z rodičů nejdéle do 4 let věku dítěte celková částka 300.000 Kč. Výše měsíční výplaty je pak s určitým omezením pouze na volbě rodiče. V této situaci je jedno zda jste zaměstnancem či osobou výdělečně činnou/podnikatelem. Tuto dávku vám vyplácí příslušný úřad práce.