Česká stomatologická komora, Česká lékařská komora, Česká advokátní komora, Česká komora architektů, nebo Česká lékárnická komora… Všechny je pravděpodobně znáte, ale víte, proč jsou zřízeny? Jaké mají pravomoci? A musíte se stát jejich členem či nikoliv? To zjistíte na následujících řádcích.
První základní pojem – samospráva
Co je myšleno tzv. samosprávou? Rozhodování o záležitostech subjektu, subjektem samotným. Ústava ČR zakotvuje pouze samosprávu územní, ale v praxi je samospráva rozdělována ještě také na samosprávu profesní a zájmovou. Profesní komory, mimo jiné ty vyjmenované výše, spadají právě do profesní samosprávy.
Profesní komory jsou tedy založeny zákonem – jde se o společenství osob, jejichž povinné členství je podmíněno splněním zákonných podmínek. Tyto komory jsou zřízeny zákonem č. 220/1991 Sb., zákon České národní rady o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře (dále jen „zákon o komorách“). Zmíněný zákon ve svém § 1 odst. 2 definuje komory tak, že se jedná o samosprávné nepolitické stavovské organizace sdružující všechny lékaře, stomatology a lékárníky zapsané v seznamech vedených danými komorami.
Proč jsou profesní komory vůbec zakládány?
Především kvůli specifičnosti jmenovaných profesí a nutnosti vedení lidí s tímto povoláním osobami, které mají příslušné vzdělání v dané profesi a daleko více rozumí potřebám zvolené oblasti.
V zákoně o jednotlivých komorách jsou dle § 1 odst. 3 komory právnickými osobami a mají tedy svoji subjektivitu a ekonomický základ. To znamená, že si komory tvoří vlastní rozpočet, mají vlastní majetek a hospodaří s ním dle svého uvážení. Zároveň také mají tzv. osobní základ – své členy, kteří o členství musí zažádat a zaplatit členský příspěvek. Komora nad svými členy vykonává dohled a má možnost také své členy kárně potrestat.
Dle § 3 odst. 2 zákona o komorách, každý lékař, který vykonává na území České republiky povolání stomatologa, musí být členem České stomatologické komory.
Jak se můžete i vy stát členem České stomatologické komory?
Abyste se mohli stát členem České stomatologické komory, musíte poslat žádost. Komora pak do dvou měsíců od doručení žádosti zapíše do seznamu každého, kdo řádně ukončil studium na lékařské fakultě české nebo zahraniční univerzity, složil závěrečné zkoušky ze stomatologie a je oprávněn k výkonu lékařské stomatologické praxe na území České a Slovenské Federativní Republiky. Musí mít také plnou způsobilost k právním úkonům a nebýt v průběhu předchozích pěti let vyloučen z České stomatologické komory.
Další podmínkou pro členství v ČSK je zaplacení registračního poplatku 1 500 Kč. Kromě něj budete muset hradit také členský příspěvek. Částka, kterou zaplatíte, se projeví na úlevách, které vám budou poskytovány. Evidenční příspěvek pak je 500 Kč pro každého.
Podrobnější informace naleznete ve Finančním řádu České stomatologické komory.
Česká stomatologická komora má své vlastní orgány, které se starají o její celkový chod. Nejvyšším orgánem je Sjezd delegátů, dále existuje Představenstvo, Čestná rada komory, Revizní Komise. Komora má také svého prezidenta. Pravomoci jednotlivých orgánů najdete ve zmíněném zákoně o komorách.
K čemu jsou užitečné profesní komory?
Komory mají práva a povinnosti stanovené zákonem. Především ale dbají na to, aby jejich členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komor. Ty totiž zaručují odbornost svých členů a potvrzují splnění podmínek k výkonu lékařského, stomatologického a lékárnického povolání podle zvláštních předpisů. Komory dále posuzují a hájí práva i profesní zájmy svých členů, chrání jejich profesní čest a vedou seznam členů. Dohled nad Českou stomatologickou komorou vykonává Ministerstvo zdravotnictví. V případě, že nesouhlasíte s rozhodnutím ČSK, je možné obrátit se na soud.
Komory se mohou:
☑️ účastnit jednáních o tvorbě sazebníků lékařských výkonů, cen léků, léčivých přípravků a sazebníků ostatních služeb poskytovaných lékárnami.;
☑️ účastnit výběrových řízení při obsazování vedoucích míst ve zdravotnictví;
☑️ stanovovat podmínky k výkonu soukromé praxe a k výkonu funkce odborných zástupců a vedoucích lékařů i primářů u poskytovatelů zdravotních služeb;
☑️ vydávat osvědčení o splnění výše uvedených podmínek;
☑️ řešit stížnosti na výkon povolání svých členů;
☑️ uplatňovat disciplinární pravomoc v rozsahu stanoveném zákonem o komorách;
☑️ vyžadovat od svých členů doklady spojené s výkonem povolání;
☑️ vyjadřovat se k podmínkám a způsobu dalšího vzdělávání lékařů, stomatologů a lékárníků;
☑️ účastnit se provádění specializačních zkoušek;
☑️ vydávat pro členy komor závazná stanoviska k odborným problémům poskytování zdravotních služeb a ve zdravotnickém výzkumu atd.